Za králem řek – steelheadem

| 31.1.2013 | 1 598 x | Komentovať

Trofejní steelhead

1000 km asfaltu jsme již měli za sebou, zbývalo jen 150 km štěrkem a blátem a po dal-ších

3 hodinách jízdy jsme byli konečně u cíle. Babine river, “river lost in time” (ztracená v čase).

Babine, river of grizzlies

Stejná, jako před tisíci let, po celém jejím toku spousta medvědů grizzly, ale ani jediná známka civilizace. Jedna z pěti řek v Britské Kolumbii, považovaných za světovou špičku, co se týče tahu a sportovního lovu steelheada – mořského pstruha.

Přivítání nebylo moc milé. Byl konec října, lilo jako z konve, řeka byla vysoká a ještě dále stoupala. Přesto se nám podařilo několik záseků, k vylovení však zbývala ještě dlouhá cesta. Při vzdušné akrobacii se všichni, až na jednoho, háčku (bez protihrotu) zbavili.

Třetí den se konečně vyjasnilo a my jsme se vypravili několik km po proudu až k slibnému, asi 100 m dlouhému tahu, který končil v peřejích. Já jsem začal asi upro-střed, Marek 50 m nade mnou a oba jsme postupovali pomalu dolů. Byl jsem již téměř u peřejí, když jsem uslyšel „mám ho”!

Otočím se a pomyslím si „sakra, ten úsek jsem před chvílí prochytával”. Všimnu si, že Markův prut je jen lehce ohnutý a volám „steelhead”?

Steelhead muškaření

“Nevím”, odpovídá, ale v tom okamžiku vyletí z vody stříbrné torpédo, 3- metrový muš-kařský prut sebou trhne k vodě a naviják zaječí.

Sotva stačím vytáhnout svoji šňůru, když se ryba zastaví přímo přede mnou. “Cos tam měl za mouchu”?, ptám se. “Kispiox special”, odpovídá. Znovu si pro sebe zakleju “bezvadný, já tam mám tu samou”. Marek opatrně postupuje po břehu dolů a zároveň udržuje maximální tah jeho prutu.

“Zkusím jít pod ní, snad jí to přinutí, vyjet zpátky nahoru”, říká, ale v tom okamžiku ryba opět vystřelí z vody a ve dvou vteřinách je 50 m dole v peřeji za balvanem u opačného břehu. “No, hochu, teď ti už pomůže jen zázrak”, říkám mu.

Fish for steelhead and sockeye

Zázraky se však občas přece jen dějí, jak mohu dosvědčit.

Po chvíli se steelhead rozhodl, že se vrátí na své původní místo v tahu a aniž by bral na vědomí tah šňůry, vyrazil zpět nahoru. V tu chvíli něco spadlo na kameny. Shýbl jsem se, sebral to a nabídl Markovi. “Možná bys to mohl potřebovat”, říkám mu a v ruce držím kličku z navijáku. Výraz zoufalství v jeho tváři byl později mnohokrát důvodem k smíchu, ale v této chvíli jsem sdílel jeho pocity.

Zrak mi padl na hromadu naplavených klacků poblíž, rychle jsem ulomil vhodný kousek a nabídl jako náhradu. K našemu překvapení to jakž-takž fungovalo a po dalších asi 10 minutách boje se Markovi podařilo dostat rybu do klidnější, mělké vody u břehu. Chvilku jsme obdivovali nádherného stříbrného mlíčňáka s červenými skvrnami na skřelích, jistě přes 10 kilo a pak rychle udělali pár fotek, uvolnili háček a pozorovali, jak pomalu mizí v hloubce.

Steelhead

Téměř všechny toky podél pobřeží Britské Kolumbie mají tahy až 5 druhů lososů, ale není to stříbrné coho, ani obrovský chinook (king), co se těší největšímu zájmu. Je to právě steelhead (mořský pstruh), který je hlavním cílem rybářů z celého světa a to z velmi dobrého důvodu.

Žádná jiná sladkovodní ryba se mu totiž nevyrovná v bojovnosti, rychlosti i akrobacii a jeho ulovení na mouchu a muškařský prut se právem považuje za vrchol sportovního rybářství na řekách. A těch je v Britské Kolumbii opravdu požehnaně, i když netáhne do všech a většina má jenom zimní tahy. Několik desítek má však i tahy letní (většinou od konce srpna), kdy steelheadi zůstávají v řekách až do jara, kdy se třou a vrací pak zpět do moře.

Ty čtenáře, kteří by chtěli steelheada ochutnat i na talíři, však musím zklamat. Až na malé výjimky je to jen „chyť a pusť” a vzhledem k jeho hodnotě jako sportovní trofej i snaze zachovat jeho tahy i do budoucna, s tím nelze,než souhlasit.

Napsal Tonda Čáp, tony.cap@volny.cz

Štítok: ,

Rubrika: Exotika

O autorovi ()

Ak chcete, môžete pridať komentár: