Přívlač – to je hra!

| 17.4.2013 | 3 097 x | Komentovať

Prívlač umelecká II.

Jestli je na přívlači něco opravdu fascinujícího, pak to jsou především její členitost a variabilita, které nám dávají možnost chytat dravé a všežravé ryby v létě i v zimě, ve dne i v noci, na stojácích i tekoucích vodách, za slunce i při dešti, ze břehu i z lodi. Stačí jen vyhledat místo, kde bývá dravec aktivní, zvolit pro danou situaci správnou umělou nástrahu a vhodným způsobem ji ve vodě oživit… Anebo si prostě jen tak naslepo hrát. Jak rád říkám, PŘÍVLAČ – TO JE HRA! Často zábavná, někdy lehce vědecká, jindy drobet zoufalá, příště možná i úmorná, ale… je to hra.

Prívlač- to je hra I.

Hra, na jejímž začátku nemá nikdy nikdo jistý výsledek. Začátečník, postávající jen pár metrů od zkušeného a úspěšného vláčkaře, může v duchu známého začátečnického štěstí (nejhloupější sedlák vykope největší bramboru) vyvláčet kapitální rybu, zatímco onen zkušený matador vedle něj ten den vyhoří. Začátečník si to pořádně užije, možná se i pochlubí, že tehdy a tehdy přechytal toho či onoho, tím to ale skončí.

Zkušenost a úspěšnost výborných vláčkařů se totiž neposuzuje jedním nebo dvěma rybolovy, ale dlouhodobě nadprůměrnými výsledky! A těch ti nejlepší vláčkaři dosahují opakovaně také díky tomu, že umějí pozorovat, vyhodnocovat, dávat věci do kontextu a přizpůsobovat tomu své příští kroky. Že umějí o věcech přemýšlet a že si umějí u vody hrát. Že se nebojí vyhledávat a zkoušet nové věci, které se tu a tam mohou ukázat být klíčem k úspěchu.

Ostriež-  Okoun V.

Hledání řešení 

Důležitými vlastnostmi pro každého dobrého vláčkaře jsou schopnost chápat věci v souvislostech a umění poučit se z vlastních chyb. Nalézat odpovědi na otázky! To je to podstatné a je to koneckonců stejné pro všechny „oborově“ vyhraněné rybáře – vláčkaře, muškaře, plavačkáře, kapraře…

V posledních dvou až třech letech jsem si odvykl hovořit v průběhu sezóny o svých přívlačových výsledcích, k čemuž mne donutilo mé okolí. Podle situace zmiňuji jen nezbytně nutné minimum, vše ostatní nechávám až na období po sezóně. Ta loňská pro mne byla sezónou úspěšnou, hlavně pokud jde o úlovky štik a bolenů. Přesto v ní byl nejeden moment, kdy jsem neuspěl a musel tak přemýšlet o tom, co napříště změnit.

Prvním složitým obdobím byl jako každý rok tropický červenec. Štiky, jak známo, v tuto horkou roční dobu rozhodně nehýří potravní aktivitou. Jistě, sem tam se nějaká uloví, ale ve srovnání s podzimem to bývají spíše paběrky. To je fakt, se kterým rybář těžko něco nadělá. Přesto má několik možností, jak si i tropického července užít.

Prívlač- to je hra II

Může například pro dané období zcela rezignovat na lov štik a zaměřit se na jiný druh (okoun, sumec, tloušť, candát…). Může se také vykašlat na stojaté vody a dát přednost pstruhovým potokům, kde i v horku bývá studenější, a tudíž na kyslík bohatší voda. Sice zde sotva chytí velkou rybu, ale – užije si to. Může se na pár týdnů vzdát střední či těžší přívlače ve prospěch ultralightu, a nebo může střídat lokality, přívlačové techniky i nástrahy, pořád dokola. A to bývá můj, nebo vlastně náš případ.

Když dravci v lokalitě „A“ v horku nejdou, rozhodně zde neztrácíme čas pokoušením případného dalšího „neúspěchu“. S přítelem Jirkou rotujeme po regionu, měníme vody, nástrahy, přívlačové techniky i způsob předkládání nástrah. Nemá-li o nás zájem velká štika na přehradě, vůbec to neřešíme a příště jedeme na řeku bavit se lovem menších tloušťů nebo třeba okounů.

Ostriež-  Okoun VIII.

Jindy zas pro změnu zkusíme candáty na jiné lokalitě, abychom se o den později znovu bavili ultralightem. Důležité je být pořád v kontaktu s rybou, protože jedině tím člověk získává praxi. A tu nic jiného nenahradí.  

Jak se pohybovat v prostředí silného rybářského tlaku? 

Tím ale hledání řešení nekončí. Něco jiného je vláčet na vodách přívlačovým prutem jen minimálně dotčených (je jich dnes příliš málo, nicméně – jak občas slýchám – i u nás ještě existují), kde dravci nedostali příležitost dlouhodobě studovat naše nástrahy. Tam pak dvakrát až třikrát protáhnete rotačku nebo wobler a už krotíte štiku. A za 10 minut si to třeba zopakujete. Je to rybářský ráj!

Něco dočista jiného je však usilovat o dravce na atraktivních vodách vystavených velmi silnému rybářskému tlaku. Vláčíte-li na přehradě, kde v hlavní sezóně prakticky denně potkáváte nejméně 50 vláčkařů, jak tam asi budou ryby reagovat na umělé nástrahy? Velice opatrně, protože o nich budou vědět možná více než samotní rybáři! Pak teprve do hry ještě více vstupují prvky jako improvizace, kreativita, trpělivost, schopnost analytického myšlení… Nakonec sice stejně budete potřebovat trošku toho štěstí, ale – je důležité mu vyjít vstříc.

Šťuka severná Štika V.

V uplynulé sezóně jsem právě na velkých nádržích, vystavených opravdu silnému rybářskému tlaku, sázel téměř výhradně jen na tři druhy nástrah – woblery Gloog, pukající Skitter Popy od Rapaly a speciální třpytky Emte Kombi. Šlo samozřejmě o nástrahy, kterým už delší čas stoprocentně věřím (bez toho to jednoduše nejde), současně jsem ale sledoval, abych na té či oné vodě nasazoval pokud možno co nejméně okoukané nástrahy. Třeba právě v létě, kdy bylo u vody skutečně hodně vláčkařů, jsem si občas všímal, co vodou protahují ti, kterým se tolik nedaří. A nebyly to vůbec špatné nástrahy. Byly dobré, kvalitní a spolehlivé, avšak měly jeden problém. Byly mezi rybáři už natolik rozšířené a používané, že jim dravci příliš přivykli a jejich účinnost tudíž na dané vodě klesala nebo kolísala.

Takže, pokud jsem chtěl být i v onom exponovaném čase na masově okupovaných lokalitách v pravidelném kontaktu s rybou, musel jsem svým způsobem táhnout proti proudu – najít něco kvalitního, zároveň ale tu či onde méně používaného. A to se vloni nadmíru povedlo.

Polské Gloogy se ukázaly jako klíč k nejedné zubaté sedmdesátce. Rapalácké popy, pakliže měly svůj den, dokázaly vyprovokovat k hladinovému záběru boleny i štiky, a tím mi správně zvednout rybolovecký adrenalin. A sokolovské Kombíky (Emte) byly překvapivou tutovkou při letním lovu bolenů a nárazově i okounů.

Přívlač je zkrátka hra. Chcete-li ji s rybami hrát, musíte být kreativní, soustavně přemýšliví, samozřejmě trpěliví, musíte umět správně vyhodnotit každý svůj úspěch i neúspěch. Jedině pak se ta hra dá vyhrát. Nezapomínejme totiž, že pravidla určují dravé ryby.

Tento článok sme Vám priniesli v spolupráci s Václavom Fikarom, viac jeho článkov nájdete na www.vaclavfikar.com

Rubrika: Prívlač

O autorovi ()

Ak chcete, môžete pridať komentár: