I ženy mají své… ryby

| 11.12.2011 | 1 233 x | Komentovať

Svůj článek začnu tím, že ženy v dřívějších dobách byly jen matky od dětí, které sloužily svému muži. Byly to bytosti, které neměly čas na své koníčky. Výchova dětí a starost o svého muže, je zcela zaneprázdňovala a neměly čas na sebe. Ale dnes už jsme v jiné době, kde žena má vysoké postavení a vybudovala si určité místo vedle muže. Díky této době, žena má svá práva a může se krom svého muže, i plně věnovat svým zájmům. Mým zájmem krom jednoho muže, se jednoho dne stalo rybaření.

K tomuto, jak já říkám „línému sportu”, mě zasvětil jeden rybář, ten jeden muž, takže dva v jednom, muž a koníček, což žena v dřívějších dobách, jak jsem se již zmínila výše, neměla. Když jsem poznala tento nádherný sport, řekla jsem si, proč to nezkusit. Od té doby, mě to velmi přitahuje. Nebudu Vám zde vypisovat nějaké nástrahy, které používám, o těch jste se zde dočetli určitě mnoho. Ani Vám zde nebudu nalhávat, že všechny úlovky, které jsem držela ve svém náručí, jsem vytáhla z vody sama. Ale popíšu zde pocity, radosti a emoce, které jsem díky tomu získala.

S rybařením je spojena příroda. Když se nacházíte u vody, vždy je kolem Vás nějaká příroda. Má různé podoby. Voní vždy jinak. Záleží i na období. Poprvé u rybníka bylo ještě chladné a brzké jaro. Pamatuji si ten den velmi dobře. Prut jsem držela poprvé v ruce. Aniž bych věděla, kde se nachází brzda. Bylo mi to jedno, chtěla jsem to zkusit. Pamatuji si, že to byl vláčecí prut. Nacházela jsem se na jednom malém rybníku v jednom údolí obklopující lesy. Nahodila jsem a do dvou minut jsem měla záběr. Byl to jeden malý kapr a ten den následovali ještě další. I když zima mi spalovala mé chladné prsty, které jsem měla při pouštění kaprů do vody, tak i přesto, jsem u rybníka stála asi čtyři hodiny. Neříkám, že by nevysvitlo občas pár slunečních paprsků, ale v tomto období ještě nehřály. Po malém chytání jsem se odebrala ke krbu, kde jsem své prsty ohřála. Po mém prvním chytání na malém rybníku, následovala samozřejmě chytání na dalších i velkých rybnících. Mé oblíbené období je teplé jaro, kolem dubna a května. Samozřejmě, že léto je také kouzelné, můžete se při čekání na úlovek opalovat, ale ty komáři! I když je už podzim a přichází zima a já zimu nemusím, půjdu se občas podívat k vodě. Prostě mě to vzalo. Do teď přemýšlím, co si koupím nového za výbavu na další sezónu. Přiznám se, že jsem podlehla oblečení a příslušenství v camu. Camu potřeby bývají o něco dražší, ale jsou pohlednější, což mě, jako ženu, pohledné věci zajímají.

Přemýšlela jsem, co mě na chytání nejvíce vlastně baví. Došla jsem k závěru, že za to může příroda, ten tah, když máte na prutu vodního tvora a pěkná fotka.

Eva Krbcová

Eva Krbcová

Ženy mají přeci rády své fotky, tak proč ne s rybou. Tímto článkem jsem chtěla i ženám otevřít rybí svět, který je velice odlišný od světa ve městě, kde žijí a kde si mohou odpočinout od všedních starostí a přijít na jiné myšlenky, místo např. sezení doma u televize. Pokud si žena chce číst, může u vody, pokud se potřebuje učit, může u vody, pokud potřebuje vypracovat nějakou práci na počítači, může také u vody. Jednou jsem četla na jednom nejmenovaném rybářském chatu, jak jedna dáma pronesla: „Už se těším, až bude zima, protože můj chlap, bude konečně doma se mnou.” Tato věta mě dohnala k zamyšlení. Nejdříve jsem si řekla, že tato dáma asi svému muži v tom rybaření trošku brání. Dokonce mu možná vyčítá způsobem, že už zase jde na ryby, že si jí nevěnuje, že má radši ty kamarády, co rybaří s ním, nežli jí, dokonce mu třeba zakazuje si koupit nějakou novou věc, kterou k rybaření potřebuje. Došla jsem k závěru, že tyto ženy nechápu. Řekla bych jí: „Milá dámo, pokud svého muže milujete a chcete, aby byl s Vámi šťastný, tak proč mu zakazujete věc, která ho tím šťastným, krom samozřejmě Vás, dělá. Pokud chcete, aby se Vám tedy více věnoval, tak jeďte na ty ryby s ním. Pokud si myslíte, že má radši kamarády, tak chlapi kamarády prostě potřebují a Vy také máte své kamarádky, u kterých se vypovídáte. Pokud mu zakazujete si koupit něco na ryby, tak proč si Vy musíte koupit další boty, když jste si je koupila minulý týden. A poznala jste někdy vůbec v životě ten pocit při čekání na záběr, v objetí svého muže, při růžovém a fialovém západu slunce, s jeho bušením srdce, že on se cítí tak šťastný, že má úsměv na rtech, že si Vás moc váží, protože má, jak já říkám, dva v jednom.”

Neříkám, že jsem jiná než ostatní ženy. Ne. Miluji nakupování, oblečení, kosmetiku, šperky, líčím se, chci slyšet sladká slova, nepohrdnu ani kafíčkám s kamarádkami. Dokonce miluji hudbu a to opravdu nahlas, která se na ryby samozřejmě nehodí, a proto ji nechávám doma a v autě. Ale přesto všechno, chci stát u vody, být v tom tichu, držet v ruce prut, vyfotit se s rybou, být v tom obětí šťastného muže, dívat se do vody a vidět západ slunce, který se odráží ve vodní hladině našich vod.

O co můj vztah k sportovnímu rybaření? Sportovní rybolov mě vždycky velice zajímal. Je to sport, jako každý jiný. Nejdůležitější ale není pořadí, ale zážitek z tohoto sportu.

Díky za přečtení. Eve

Rubrika: Kaprárina

O autorovi ()

Ak chcete, môžete pridať komentár: